Včelařská konference

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není. A celý můj postup vychází z toho, že předpokládám že ona metodika tlumení varroázy nebyla sestavena pacientem ústavu pro slabomyslné. A píšete, že tím trápím včely? Samozřejmě že je tím minimálně obtěžuji, o tom nemám pochybnost. Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? Podle mě tohle je trápení včel a ne na to rezignovat a uklidňovat sám sebe, přestože normální je, že naše včela roztoče nemá. Já jsem chovatel a mám zodpovědnost vůči svým svěřencům a to je nejvyšší zásada každého chovu. A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není
.........
Je správné používat pojem tlumení nákazy. O nic jiného nejde.
-----------------
A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš
-------
To je velké nepochopení, já ten arzenál mám ve skříni a připravený k použití. Ale co jej tam mám, jsme jej nepoužil. Nechci již být nikdy závislý na "akceschopnosti" ZO a celého systému. Vysokou cenu jsem zaplatil v 2007/2008. To jsem na ZO hlásil spady VD už v červenci.

Ale zatím mi stačilo vždycky třikrát v zimě fumigovat tak jak vyhláška stanoví. A kdyby tam nebyl ten relikt dávné minulosti - vyšetření zimní měli, tak bych měl teprve první léčení za sebou. Prostě bych léčil ještě na Silvestra místo 28.října, pokud by spad byl takový, že by to bylo třeba.

Kompresory má naše ZO od 80tých let. Když se někdy po 2000 přestalo léčit, tak po jednom podzimu, kdy přišly mrazy už v listopadu a nepolevily jsme si pořídil za vlastní prachy a za plnou cenu vyvíječ a el. kompresor. Dokonce jsem je jendou půjčil ZO, když si opět pořídili kompresory.
A ještě před tím, asi tak 2004 jsem s ním, bubnem ale.kabelu a sousedem objížděli okolní včelaře, protože jsem se domníval, že situaci bez VD, která po 2003 nastala musíme dlouho udržet. Podzim 2006 jsem dokonce léčil 3x aerosoloem, dvakrát vodou, protože jsem naletěl na ty kecy o vyšší účinnosti než fumigace. A v 2007 jsme taky jseště používal kompresor 3x a ještě někde po 4. protože pořád padali.

Přesto jsem rok na to, na některých stanovištích musel dávat Gabon, ale to nebyl problém mého léčení, ale prostě v okolí dál padaly včelstva.

Takže to neber nějak že bych byl apriori proti, ale když nejméně dva roky před 2007 léčím jen kompresorem a přesto to nepomůže, tak jsem skeptický.
Já jsem pro pořádnou zimní léčbu, ale odmítám nadšení funkcionářů, kteří myslí že tím že odešlou kelímky a na výročce přečtou výsledky mají až do příští zimy vystaráno.
Oni, stejně jako mnoho dalších čte v té vyhlášce jen to chtějí číst.
Ona je tam jedna kapitolka, která říká, že včelař má monitorovat stav svých včelstev po celou sezonu.
Zimní kampaň neznamená žádnou jistotu. Je to jen předpoklad.

Komisionální aerosolování je určitým pokrokem pouze u těch členů, kteří by bez takových hurá akcí už dávno byly bez včel. Tam si trochu pomůžeme. Ale podle mě to rozhodně nestojí za tu námahu a omezování ostatních co se přiměřeně starají o včely.

A pokud jde ještě o mě, kouknu po druhé na podložky a letos rozhodně léčím třikrát všude. A pokud i po třetím bude spad, dojde klidně i na vyvíječ. Nejsem dogmatik, ale než to do včel naperu, tak přemýšlím nad fakty. M.j. nad spadem na podložce.

A pokud se podívám na výsledky svých stanovišť tak tisícový spad mám i na stanovišti kde mi místní ZO vloni léčila aerosolem a letos zase bude.
Ale mám tam jedno krajní včelstvo co má posetou podložku a o kus dál včelstvo co je na desítkách.
A o tom tady povídám, to že je někde v okolí neléčené včelstvo beru jako fakt a počítám s tím, že na jaře může padnout a moje včely si pár stovek VD mohou přinést. I kdybych je celou zimu natíral amitrázem.
Prostě jsem vyvalený, jak všichni teď vyčerpají všechnu energii a na jaře budou tančit kolem měli jak domorodci kolem ohně a vzývat své božstvo. Protože to není jiného, než víra. Fakt lze z toho vyšetření vyčíst asi tak desetinu, oproti pohledu na léčení po podložce.

A to je na tom veselé - běžní funkcionářoi - to není proti Svazu - ale představují snad to lepší ze včelařů - nevědí kolik jim toho padá. To je trága, oni spoléhají na nějaká čísla co někdo někde v rychlosti naplácá na papír.

Já spoléhám hlavně na fakta a sebe. Hlavně po 2007.


Jinak vaše plošné vyšetření spr na mor oceňuji a závidím.
Karel

> KaJi:
> Zatím ten systém třikrát zklamal. 1997,2002,2007.
> Tak sem s nápady.

Nejsem chemik a vím že tu je pár lidí co do toho vidí.
Amitraz je sloučenina, produkt chemické výroby.
Dotaz: pokud to neupečou správně vznikne něco jiného?
Používáme jej rozpuštěný v oleji.
Kacířský dotaz: co když někdo "ušetří", tedy rozpustí méně?

Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Máte někdo nějakou statistiku, jak vypadaly úhyny v jiných státech v těchto
letech a u nich používaných léčiv?

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
50-ti % výsledek.

Neberte to jako nařčení někoho z něčeho. Neumím to zkonrolovat, amitraz
nevidím. Když jsem natakoval vodu a benzin 1:3, auto nejelo a voda byla
vidět. Nemělo se to stát, ale stalo.

Vasek.

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám 50-ti % výsledek. P.V.

Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:

- ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere 120 ks Vd.

- vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 22.11.2010 14:39:55
> ----------------------------------------
> Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
> varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
> 50-ti % výsledek. P.V.
>
> Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:
>
> - ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je
> všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere
> 120 ks Vd.
>
> - vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s
> obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako
> účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
> Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.
>
>
>

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.
---------------------------------------------
Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor.

Honza:
Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor.
----------
Lahvičky distribuované u nás mají většinou expiraci do příštího září. Takže to neřeším.
Donedávna jsem si pásky propichoval v předstihu - nejlíp to jde děrovadlem- šídlem na rámky, to je jeho jediné použití a nebo vrtačkou. Pak jsem si to v klidu doma v teple propíchal hřebíky a zapíchal do desky polystyrenu.
A na stanovišti najednou pokapal a pak jen chodil a zapaloval a zastrkoval. Měl jsem obavy jestli látka za tu hodinu nevyprchá. Podle Ing. Veselého nehrála hodina venku na knotu žádnou roli. Z toho se dá usoudit, že v uzvavřené lahvičce vydrží řadu let. V dobách kdy jsem počítal VD na kusy jsem si alespoň ničeho nevšiml.

Ohledně velikosti kapiček - to je jednoduchý pokus - překapejte lahvičky a uvidíte jaké jsou v tom rozdíly. :-)

Metodika - dávkování je pravděpodobně nastavená na nejblbějího včelaře s nejhorším úlem. V podstatě ani tak nejde o to s jakým množstvém VD se roztoč potká, ale aby se s ním potkal. Je to snad nervový jed takže i malá dávka jej poškodí - a i když pak leze, tak je prý poškozený že se nereprodukuje.

Když si vezmete jakými "zjednodušeními" se aplikuje léčivo a přesto to funguje, tak bych si velikostí kapky nelámal hlavu. :-)

Karel

Udělal jsem pokus: ošetřil / ne léčil/ včelstva několikaletým Taktikem, Taktivarem prošlým Varidolem a čerstvým Varidolem. Nebyl v tom naprosto žádný rozdíl, účinnost byla zcela stejná. Záruční doba na skleničkách je uvedena proto, že tam musí být a ne že končí účinnost. Takže chyby hledat jinde než v přípravcích na ošetřování včelstev

Avartin /amitraz/ mám odložený v skrinke dva roky a vôbec mi nechýba. Je určite po záuke a určite karcinogénny, ale ak by ho niekto potreboval, tak ho poskytnem zadarmo.

Avartin /amitraz/ mám odložený v skrinke dva roky a vôbec mi nechýba. Je určite po záuke a určite karcinogénny, ale ak by ho niekto potreboval, tak ho poskytnem zadarmo.

Len aby Vám ešte nebol treba!

"Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor."

Ta kapka je docela složitá věc. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je to, jak rychle a jak široce se stejná kapka "rozleje" na větší či menší plochu papíru.
U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo - vzduch. Na papíru potom k tomu ještě přibývá povrchové napětí papír kapalina nebo spíš u pórovitého materiálu obecně afinita toho léčiva k papíru.
Mělo by to být ovlivňováno teplotou, čím nižší teplota, tím větší kapka a potom přítomností povrchově aktivních látek v léčivu. Jako třeba ve vodě ovlivňují povrchové napětí saponáty..... V léčivu to může být buďto nějaká látka vzniklá rozpadem léčiva nebo nosného oleje, nebo nějaká příměs, která v jedné lahvičce je, v druhé není. A které může být i velmi málo.
Jak dlouho uzavřená lahvička vydrží, asi hodně záleží na tom, jestli se do lahvičky dostane vzdušná vlhkost. Pokud je skladována v suchu a ve stálé teplotě, asi vydrží dlouho. Pokud je skladována za kolísající teploty, může za vyšší teploty z lahvičky unikat malé množství vzduchu a za nižší se do ní opět a se vzdušnou vlhkostí nasávat, vzdušná vlhkost potom léčivo znehodnotí.
Co se týká kombinace jedna kapka staré léčivo a zbytek nové léčivo, vidím tam problém v tom že VUVČ v léčivu na fumigaci střídá účinnou látku. Jednou je tam amitraz, jednou fluvalinat a teď je otázka, co se stane, když se na jednom pásku to léčivo takhle zkombinuje. Jestli obě látky na sebe nepůsobí, potom bude tam může být jedné i druhé nedostatečná koncentrace a část roztočů přežije. Nebo jestli se účinost kombinace nějak vzájemně zvyšuje nebo dokonce násobí nebo kombinace nepůsobí úplně dobře na včely????

Murdrci pozor!!!

Varidol
Účinná látka: amitraz, t.j. 1,5-bis/2,4-dimetylfenyl/-3-metyl- 1,3,5-triazapenta-1,4-dien.Obsah účinnej látky: 125 g/l. Účinkuje ako kontaktný jed na klieštiky dospelé i ich nymfálne štádiá.

POZOR! Nezaměnit si lahvičku Varidol FUM se stejně velkou lahvičkou M-1 AER !!
M-1 x
Var
M-1 AER obsahuje 2.5 ml (polovičku) kapaliny a fluvalinát v 10x vyšší koncentraci než je přípustné na fumigaci.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 23.11.2010 09:32:15
> ----------------------------------------
> "Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak
> dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním
> roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka
> (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového
> Varidolu.
> Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to
> druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou
> při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš
> názor."
>
> Ta kapka je docela složitá věc. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je
> to, jak rychle a jak široce se stejná kapka "rozleje" na větší či menší
> plochu papíru.
> U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo
> - vzduch. Na papíru potom k tomu ještě přibývá povrchové napětí papír
> kapalina nebo spíš u pórovitého materiálu obecně afinita toho léčiva k
> papíru.
> Mělo by to být ovlivňováno teplotou, čím nižší teplota, tím větší kapka a
> potom přítomností povrchově aktivních látek v léčivu. Jako třeba ve vodě
> ovlivňují povrchové napětí saponáty..... V léčivu to může být buďto
> nějaká látka vzniklá rozpadem léčiva nebo nosného oleje, nebo nějaká
> příměs, která v jedné lahvičce je, v druhé není. A které může být i velmi
> málo.
> Jak dlouho uzavřená lahvička vydrží, asi hodně záleží na tom, jestli se do
> lahvičky dostane vzdušná vlhkost. Pokud je skladována v suchu a ve stálé
> teplotě, asi vydrží dlouho. Pokud je skladována za kolísající teploty, může
> za vyšší teploty z lahvičky unikat malé množství vzduchu a za nižší se do
> ní opět a se vzdušnou vlhkostí nasávat, vzdušná vlhkost potom léčivo
> znehodnotí.
> Co se týká kombinace jedna kapka staré léčivo a zbytek nové léčivo, vidím
> tam problém v tom že VUVČ v léčivu na fumigaci střídá účinnou látku. Jednou
> je tam amitraz, jednou fluvalinat a teď je otázka, co se stane, když se na
> jednom pásku to léčivo takhle zkombinuje. Jestli obě látky na sebe
> nepůsobí, potom bude tam může být jedné i druhé nedostatečná koncentrace a
> část roztočů přežije. Nebo jestli se účinost kombinace nějak vzájemně
> zvyšuje nebo dokonce násobí nebo kombinace nepůsobí úplně dobře na
> včely????
>
>
>

Zdravím, aby nedošlo k omylu, mluvím o amitrazu (u nás např. Varidol FUM).

Pokud by to šlo bez chemie, například za cenu nižšího výnosu, tak bych ji
nepoužil. Z mě dostupných informací jsem získal tento pohled na
problematiku:
Aplikace fumigací = odpařením a následnou kondenzací provede rychlé a
poměrně rovnoměrné roznesení účinné látky na vše uvnitř úlu (stěny, plásty,
včely, roztoče)
Aplikace kontaktní (tuším Apivar) se také po světě také používá.
Konstrukčně je to obdoba gabonů, vkládá se do míst velkého pohybu včel
(česno). Roznesení je pomalejší a také nerovnoměrnější než při fumigaci.
Rezistence na amitraz, pokud jsou hodnověrné informace se zmiňuje
(převážně? jen?) u kontaktní aplikace.
Pokud si laicky porovnám délku chloupků na včele a velikost roztoče, se to
jako by se člověk pohyboval vhkou travou, která mu sahá do pasu.
Chemikálie, když zatím jiná cesta není, by měla být na povrchu včely a ne
jen na jejích nohou.
Někdo se mnou možná nebude souhlasit, uzavřu to takto: Poděkujme amitrazu
a funigaci (a Dolu), minimálně do doby, než se najde něco lepšího. Opravdu
lepšího? Nebude to je nepatrně jiný chemický koktejl?
A pozor, občas mě to připadá, že hlavní problém amitrazu je jeho nízká
cena. Pokud nemám pravdu, rád si poslechnu jiný názor.

Vašek.

U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo - vzduch. Polášek

Veľkosť kvapky je závislá aj od priemeru otvoru "kvapátka"

Raz je v balení amitraz a raz je fluvalinát

To je pre mňa nóvum, podľa mňa je to stále originál starý dobrý Taktik.

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde. A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007.

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně.

Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.

To úsloví "přežije na amitrazu" berte prosím jako nadsázku.

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 22. 11. 2010

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Navíc: roztoč není žádný trouba. Umí se k chemické válce postavit chlapsky, čelem. A sedí, saje si hemolymfu našich miláčků a počítá, co mu to ... a dumá, jak na to. Možná jsme si ho tou naší válkou už zocelili a zakalili, jako Pavku Korčagina ...:-) A budeme se časem divit ...
xxx

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde.
A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007. ...
Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...
xxxxxxxxxx
Mám trochu obavu, Lukáši, že už nachystala ... uvidíme ovšem na jaře ...
xxx

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.
xxxxxxxxxxxxxxxx
A jsme zase "tam": To treat or not to treat - that is the question (J. Kefuss aneb Léčit nebo neléčit - toť ta otázka ...).
Aneb ještě jednou: najdeme pro nás a naše podmínky schůdný kompromis? Lze jej najít? A chceme ho hledat? Já bych si s dovolením také vzal ... eh pardon, já bych, s dovolením, byl pro to hledání ...
Jiří ;-)

J. Mátl napsal:

>L. Matela napsal: Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde.
>A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007. ...
>Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...
xxxxxxxxxx
>Mám trochu obavu, Lukáši, že už nachystala ... uvidíme ovšem na jaře ...
xxx
..............

No, já už vidím teď v listopadu. :)
Ve Vranové z deseti včelstev jsem zrušil tři nejpoškozenější kleštíkem a v jednom včelstvu jsem už nenašel ani živou včelu (ale ani typické zbytky plodu).
To i přesto, že jsem použil u některých včelstev opakovaně kyselinu.
Spad po fumigaci nebyl horší než v loni, ale loni tu včelstva nebyla zdaleka tak poškozená, jako tohoto roku.
Uvidíme, co zbytek stanoviště, jak se mu bude do jara dařit.
Ani jsem nezamýšlel takovýto zátěžový test provést, ale od srpna se mi nedařilo kyselinou srazit roztoče na přijatelnou úroveň.
Tak jsem zase něco vyselektoval. :)
Ovšem když řeknu něco k těm vlnám - loni tu méně roztočů nebylo.
Na druhém stanovišti v Hustopečích bylo loni dokonce více roztočů než letos.
Je to prostě místní záležitost.

Mám radost, že oproti roku 2007 některá ze včelstev vypadají zcela v pořádku (jedno dokonce nebylo v průběhu roku kyselinou ani léčeno), do příštího roku je tu zase víc zkušeností, co je vhodnější rozchovávat.

A jak už mnozí psali - dělat oddělky, člověk nikdy neví, kdy se budou hodit. :)

Radek Krušina

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně. Matela

Nechcem sa vyvyšovať, ale ja som už v r. 1985 mal varroadná, varroapodložky aj s vyznačenými štvorcami a robil som dôsledný monitoring. A bol to môj "vynález". Pri malom množstve mŕtvych Vd spočítavanie tak to nebol problém, ale ak ich bolo na nej tisíc, tak to bolo únavné a nepomohli ani štvorce. Robil so to dlhé roky, prestal som s tým, keď som namontoval do dien peľochyty. A dobre som spravil, s Vd som si poradil a z peľu mám výnos ako keby včely boli vyprodukovali 1 tonu repkového medu.
Teraz klieštiky zberám len po fumigácii a peľ získavam už 10 rokov. Tohoto roku to bolo menej, len 240 kg peľu v mrazenom stave.

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 22. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48386)

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)
xxxxxxxxxxxxxx
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kandidati-na-predsedu-CSV

Tam jsou aspoň ty informace, které někteří z kandidátů chtěli zveřejnit. Něco je i na svazových stránkách. Jestli to tu čtou samotní kandidáti, mohli by se k tomu sami vyjádřit. Bylo by to cenné aspoň pro lid obecný ...Dobrá a zásadní tedy otázka ...;-)
Jiří

""""""Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? """
Příteli Aleši, vy jste uváděl desítky a ne tisíce. Pokud se někde vyskytují tisíce, je to jiná situace.
Vyvraždění do nuly je sice oblažujícím pocitem dobré práce, ale třeba v sousedovic půdě přežívá neošetřené včelstvo. Zde je nutný nadhled nad celkovou situací v přírodě. Chov včelstev si nelze plést s chovem vepřů. Jsme součástí přírody a tomu nemá cenu vzdorovat. Je nutné přizpůsobit se zákonitostem přírody. Více sledovat a méně zasahovat.

Pavle Holube varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo. A jestli můj postup včelám o kousek pomůže, tak to udělám a nebudu se ohlížet a rozhodovat podle toho jestli je u sousedů někdo takový či makový. A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace. Z toho plyne jen jedno, že dokut roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 23. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48419)

... Z toho plyne jen jedno, že dokud roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Aleši, je to krásná představa, ale kde se tedy vzal ten roztoč, když je podle Vás přírodní stav nula ...? To je jako pes bez blech ... Takže si dovolím nesouhlasit. Přírodní stav je, že esxistuje i parazit ... a ten zvláštní systém "hostitel" x parazit... Nula by byla krásná a varroa - resistence je krásný sen (nebo i cil?), ale přirozený stav je spíš něco jako rovnováha ...? Psa můžete stříkat, dávat mu "léčebné" obojky s Amitrazem, ale ona blecha je sviňa, časem si to vyhodnotí ... A soudruh věrný Varroa d. je možná ještě chytřejší ... Mimochodem: jak je to s registrací Amitrazu v okolnich zemích?
Jiří

"""""A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. """"
To je jádro nepochopení problému. Varroatolerance je dosažení benigního vztahu. To znamená přirozené udržení rovnováhy mezi hostitelem a parazitem na takové úrovni, aby zůstal hostitel životaschopným (asi jako když má pes blechy, ale nezpůsobí mu to vážné problémy). Kdybychom měli varroarezistentní včely, šlo by o tu zmíněnou nulu (asi jako chtít mít psa bez blech). Takové ambice zatím nikdo nemá. Mám dojem, že vy si nepřipustíte myšlenku koexistence s roztočem.

"""""varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo""""
Zachraňte včely chemií včas, podle monitoringu a ve vhodný čas následuje výměna matky od těch, co mají lepší výsledky. Nebo, už nyní jsou v nabídce matky se zvýšeným hygienickým chováním.
Zásadní věc je tato, pochopit, že chemie je dočasné řešení. Jestli necháte amitraz aplikovat vámi popsaným stylem, čím častěji, tím lépe (a přednostně aerosolováním), tak tu dočasnost výrazně zkrátíte. Možná, že taky dobře. Já se na tuto situaci na rozdíl od mnohých připravuji. Mne snad nepřekvapí.

"A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace".....

Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce . Ani zde totiž vždy neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí definovat). Paušální přístupuk tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že cílené omezování roztoče je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se všude přechází na jemné chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to škoda.
L.D.

O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to
škoda.
L.D.

Rozhodně to hřích není!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Leo Dvorský" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
Datum: 23.11.2010 - 14:16:45

> "A každý sražený roztoč se počítá, protože je to
> matka nové generace".....
>
> Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce .
> Ani zde totiž vždy
> neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí
> definovat). Paušální přístupuk
> tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že
> cílené omezování roztoče
> je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se
> všude přechází na jemné
> chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím,
> hřích vůbec mluvit. Je to
> škoda.       
> L.D.

Zásadní věc je tato, pochopit, že chemie je dočasné řešení. Jestli necháte amitraz aplikovat vámi popsaným stylem, čím častěji, tím lépe (a přednostně aerosolováním), tak tu dočasnost výrazně zkrátíte.

Pavle, mnohí tu zachádzate až do ab absurdum, a prípravkov proti Vd sa bojíte ak čert svätenej vody, hoci sa pri zachovaní technologického ošetrovania včelstiev dá skĺbiť s a ostane aj ovca nažratá (včely žijú)aj vlk sýty (med je čistý).

Ak Vás niečo zabolí, bežíte k lekárovi a čo ten spraví, predpíše Vám chémiu a Vy ju neodmietnete. Môžete namietať, že človek nič neprodukuje, iba ak ...., ale chováte kravy, ktoré produkujú mlieko, ak ochorie gazda povolá veter. lekára, ten určí diagnózu a vpichne je chémiu. Mal by jej predpísať zázračnú zelinu (prírodu) a čakať či sa vylieči. Ak nie, tak ho gazda poženie svinským krokom z dvora.

Je to ťažké obdobie ako ako pre včely, tak i pre včelára. Na túto stránku chodí niekoľko desiatok, možno i stovky včelárov, ale aj tu vidieť, že niektorý včelári, ktorí veria len KM, robia ju statočne majú problémy s prežitím svojich včelstiev, npr. Raděk Krušina.

Nehnevajte sa, že organické kyseliny majú svoju hranicu, odstránia len 85% akaridov a to som nezistil ja, ale boli získané v pokusoch. Pred dvomi dňami som umiestnil na stránku prepis pokusu s citrónovou šťavou, tá má taký istý dosah na klieštika, ale má obrovskú výhodu pri jej aplikácii do včelstva.
Škoda, že diskutujúci prešli cez jej obsah mlčaním. Pán Polášek niečo napísal, ale správu zmietol ju zo slova, bez toho aby to najskôr odskúšal.

""sa bojíte ak čert svätenej vody""
Až tak to není. Ta zázračná kapička jménem amitraz (v olejíčku rozpuštěný) by měla být tou poslední volbou a né to do včel hrnout horem dolem či Dolem horem :-)
Může se stát, že přestane být zázračnou.

A. Turčány napsal:

>Je to ťažké obdobie ako ako pre včely, tak i pre včelára.
>Na túto stránku chodí niekoľko desiatok, možno i stovky včelárov, ale aj tu vidieť, že niektorý včelári, ktorí veria len KM, robia ju statočne majú problémy s prežitím svojich včelstiev, npr. Raděk Krušina.
............

Možná z mých příspěvků došlo k nějakému omylu čemu věřím. :)
Není to tak, že věřím jen KM, ale že nevěřím gabonům.
Nic zásadně negativního proti Varidolu jsem myslím nikde nenapsal.
Dosud žádný rok jsem při ošetřování včelstev varidol úpně nevynechal. NE že bych nebyl rád, kdybych vynechat mohl, ale zamoření roztočem ve včelách bylo vždy větší, než jsem byl ochotný připustit.
Myslím, že mám podobný názor na varidol jak tu píše P. Holub.
Na slovenké stráce se vedla debata o škodlivosti léčiv. Když si přečteme návody a možnosti použití během roku, vychází z toho nejlépe KM - je možno ji použít i v sezóně.

Další mé příspěvky směřují jinam, než léčit pouze KM, a to vyřazovat neodolné včely a rozchovávat odolnější. Pokud nejsou včely ohrožené, neléčit. Když je potřeba léčit, potom v pořadí KM, varidol, gabon nikdy.
:)

Tož jen tak pro upřesnění.

Radek Krušina